Články - Zelené střechy budoucnosti


Zelené střechy budoucnosti

13.05.2009

Pokud by budovy našich měst náhle začaly růst jako houby v lese, tak by jejich střechy pokrývala vrstva půdy a rostlin. Naše města však stavíme jinak. Odstraníme půdu pod nimi, vztyčíme budovy, zakryjeme je střechami a udržujeme je dokonale čisté a mrtvé. Tam nad našimi hlavami je svět, na který jsme zcela zapomněli.


   Střechy měst jsou jedinou pouští, kterou člověk sám vytvořil. Až na ten rozdíl, že poušť je živoucí biotop. Střechy nad našimi hlavami jsou hotové malé peklo. Místo bez života, kde žhavé letní dny střídají dny větrů a bouřek a kde vládne totální odpor všech materiálů k vodě.

    Dnes se naštěstí objevují naděje na změnu v podobě mladých, enviromentálně myslících urbanistů a městských architektů. Po celém světě začínají růst projekty, které se snaží znovu objevit zapomenuté místo nad našimi hlavami. Velké města, jako Chicago, San Francisco nebo Peking, již mají vypracované plány na proměnu jejich střech. Obrovské asfaltové plochy umožňují realizovat jedinečné projekty v podobě útulných zahrad a dokonce i celých zelených parků.  



 

                  Budova městské radnice v Chicagu USA (vlevo) a výstaviště v Bonnu, Německo. V létě porost snižuje teplotu a dělá střechu
                  místem pro odpočinek.

 


   Zelená, živá střecha samozřejmě není nic nového. Jeden z divů světa - Semiramidiny visuté zahrady nebo drnové domy v amerických prériích a malé stavby v některých severských zemích dokazují, že myšlenka zelených střech je s námi již po tisíciletí.

 

   Mohlo by nás napadnout, co vlastně bránilo stavět tímto způsobem odjakživa? Jednou z odpovědí je technologie. Až v dnešní době nám voděodolné membrány umožňují projektovat “zelené” střešní systémy, které zadrží vodu, poskytnou dostatečnou podporu půdě a rostlinám, a také umožní odtok přebytečné vody. Například v USA se vládní organizace snaží zainteresovat stavební firmy do projektu zelených střech díky dotacím a slevami na daních. V jiných zemích, jako je Německo, Švýcarsko a Rakousko, je dokonce budování zelených střech předepsané zákonem na všech nových budovách s vhodnou střechou.

   Také se zvyšuje počet výzkumů, které se zabývají projektováním zelených střech. Jedním z nich je také výzkum na Colombia Institute of Technology, který se pod vedením Maureen Connellyho snaží zjistit praktické stránky aplikace živých organizmů na naše střechy. V jeho střešní laboratoři se hledá způsoby, jak zredukovat odtok vody po dešti, zvýšit efektivnost a zvýšit celkový přínos zelených střech.


 


Střecha nemocnice ve městě Bazilej, Švýcarsko (vlevo) a střecha právnické firmy v New Yorku.


 

Výhody zelených střech


   Pokud si pamatujete váš poslední pobyt na asfaltové střeše za horkého letního dne, tak víte, že teploty tam mohou být až nesnesitelné. V létě není problém na našich střechách naměřit i 66°C, což hlavně ve městech přispívá k celkovému “přehřívání”. Je známo, že teplota ve městech je vyšší než v jeho okolí. Zelené střechy proto působí jako izolace a teplotní výkyvy jsou porovnatelné s těmi, které naměříte třeba v parku. Vrstva půdy a rostlin také absorbuje větší část sluneční energie a zbraňuje pronikání UV záření do střešních materiálů, čímž ji chrání a prodlužují její životnost. Tato izolační vrstva však působí i naopak. Nejenže v létě udržuje budovy “chladné”, ale v zimních měsících živé střechy brání úniku tepla z budovy. Některé výzkumy uvádějí až 20% úsporu. 

 

   Když prší na obyčejnou střechu, voda jen rychle odteče bez jakéhokoliv užitku. Živá střecha pracuje stejně jako kterákoliv louka. Absorbuje vodu, filtruje ji, zpomaluje její tok a vytváří zásoby na později. V neposlední řadě poskytuje útočiště pro drobnou faunu.

   Podporovatelé zelených střech prohlašují, že vyřešili většinu technických  problémů spojených s roubováním biologické vrstvy na střechy jakýchkoliv rozměrů. Od balkonového zeleninového stojanu, autobusové zastávky až po největší zelenou střechu v automobilce Ford ve městě Dearborn, Michigan, USA.

 



Autobusová zastávka San Francisco (vlevo) a největší zelená střecha 400m2, firmy Ford Motors pokrytá skalničkami 

 

 

   Zatímco instalace živé střechy může stát i o dvě třetiny více než střecha obyčejná, je dokázané, že z dlouhodobého hlediska vyjde levněji. Živé střechy ale nejsou jen záležitostí velkých budov ve městech. I lidé žijící mimo město začínají objevovat krásu a efektivnost této alternativy k obyčejným střechám. Průkopníkem v aplikaci systémů živých střech je Německo, které s podporou vlády vyvíjí tyto systémy již od šedesátých let. Mnoho zemí jim nabízí jejich střechy k testování. Letos se také od 25. do 27. května koná mezinárodní kongres projektů živých střech v Německém městě Nuertingen. K dokonalosti dovedli projekt udržitelné střešní zahrady v hotelu Fairmont Waterfront, Vancouver, British Colombia, kde jejich zahradníci a kuchaři pěstují ovoce, zeleninu a bylinky pro hotelovou restauraci. Dle hotelového účetního jejich střešní zahrada loni vydělala více než 16.000 dolarů na ovoci a zelenině. 

 

Miliony čtverečních metrů nevábných asfaltových střech se tyčí napříč našimi městy. Dokážete si představit, že jen část z těchto mrtvých a nevábných míst se promění v živoucí zelené plochy? Dokážeme navrátit přírodě prostor, který jsme jí ukradli na zemi? Doufejme, že ano. A pokud nám to ještě dokáže přinést radost a štěstí, kdo by si stěžoval?

 

 

 

   Zelená střecha hotelu Fairmont Waterfront, Vancouver, kde si pěstují vlastní ovoce a zeleninu pro hotelovou restauraci.

 


 

pošli na vybrali.sme.sk
TOPlist